|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Ty víš o síle těch metafor,
Těch co rty milenců opouští
Myšlenky zmíraj´ jak na poušti
Kde chybí životu semafor,
co by řek:
„to je to jediný správný“
Ty víš, že musím pak ublížit
Jednomu anebo druhému,
Hloupému či tomu chytrému
A tiše přes slzy vyslovit:
„To je to jediný správný“
Jak holka z jiného světa fakt
Občas si v tom našem připadám
Podléhám rozmarným náladám
A činy uzavřu s ďáblem pakt
Lhajíc si
„to je to jediný správný“
Prsty pak do rytmu běhají
Po strunách dřevěné milenky
A rty co milují madlenky
Večer jen potichu šeptají:
„to je to jediný správný“
Ve stínu směje se Kapucín
Jak lidi naivní uměj´ být
Jak srdce rozum pak sestřelí
Když vínem snažíš se zahnat splín
Zpívajíc:
„To je to jediný správný“
A kapky deště pak bubnují
O celtu znavným tulákům
Těm dvěma ukrytým hlupákům,
Co neví, jestli se milují.
To je to jediný správný
Ty víš o síle těch metafor,
Nevíš jak těžký je rozhodnout,
Zda nechat rozum dohodnout
S citem a zapnout ten semafor
Co řekne
To je to jediný správný...
|
|
|
